Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kontrarevoluční Hájek a jeho Protiproud

21. 04. 2014 22:05:00
Ten, kdo alespoň jednou zavítal nebo se nějakým omylem dostal na internetové stránky „kontrarevolučního magazínu“ Protiproud, se nejspíš neubrání jistému zděšení. Zakladatelem a šéfredaktorem tohoto internetového média není nikdo jiný než bývalý kancléř bývalého prezidenta Petr Hájek. Již z grafické úpravy tohoto média jde do určité míry strach. Hájek se vydává za strážce a ochránce konzervativních křesťanských hodnot, barvy jeho webu jsou ale spíše barvami ďáblovými. Nadpisy článků jsou psány stále většími písmeny, barvám dominuje krvavě červená a černá, do obrázků jsou vkládány fotomontáže řady lidí, které, zdá se, tento pán nemá v lásce, nebo kterými pohrdá. Možná jde o jeho záměr, že se v křečovité snaze nalákat na své texty a na články svých spříseženců stylizuje do role jakéhosi Antikrista. Kdybych neznal alespoň trochu Hájkovy názory, myslel bych si, že správcem portálu je spíše nějaký satanista či ďáblem posedlý člověk. Jako by snad chtěl úmyslně takto primitivním způsobem vyjadřovat svůj odpor k mainstreamovým havlistickým médiím, jak se s oblibou o nich tento samolibý novinář vyjadřuje (stačí se podívat na několik jeho jasně stylizovaných fotografií), a která v jeho způsobu uvažování symbolizují pokryteckého beránka, který jen papouškuje to, co chtějí slyšet unijní monstra v Bruselu či, opět Hájkovým nevybíravým výrazivem, ve „Čtvrté říši“.

Stačí si však přečíst některá jména těch, kteří do jeho Protiproudu přispívají, abychom pochopili jeho ideové směřování. Většinou jde o méně známé zástupce z různých oborů, kteří zřejmě nemají příliš možností prezentovat své názory jinde. Jedním z nejznámějších výtečníků tohoto seznamu přispěvatelů je Adam B. Bartoš, člověk, který se v absolutní nenávisti k evropským (západním) hodnotám neštítí téměř ničeho. K jeho nedávným počinům (či spíše zlo-činům) patří nehorázně podlézavý dopis ruskému velvyslanci v Praze Kiselevovi, napsaný jménem několika signatářů jím (spolu)založené strany Ne Bruselu - Národní demokracie, nahnědlého xenofobního seskupení, jehož představitelé by se rádi zbavili všech možných menšin od Židů po homosexuály. Oficiálně samozřejmě tito zakuklení latentní náckové vystupují jako jediní ochránci a spasitelé zahnívajícího českého národa, který zaprodal duši bruselskému ďáblovi a bez jejich zásahu směřujícího k rychlému úpadku a zániku. Bartoš, Zemánek, Bátora a další členové této politické sekty (strana je nejspíš silné slovo) jménem své představy o křesťanství a konzervativních hodnotách vyjadřují v dopise svoji podporu ruským vládcům na čele s Putinem při zajišťování pořádku a stability na Ukrajině, přičemž jedině Rusko je podle nich garantem světového míru a rovnováhy v bipolárním světě, přirozeným lídrem jakéhosi neopanslavismu, zachráncem opravdového křesťanství atd. atd., prostě neuvěřitelná snůška vlezdoprdelkovských plků. Tato jakási obdoba někdejšího zvacího dopisu části československého komunistického politbyra z roku 1968 by patrně nestála vůbec za komentář, kdyby k podobně laděným ideologickým výkřikům nedocházelo i v jiných zemích, kde mají lidé Bartošova typu stále větší popularitu a moc – zejména předseda maďarské národně konzervativní strany Jobbik Gábor Vona, jenž se netají, mj., snahou vyčistit Maďarsko od nemaďarského obyvatelstva, úsilím revidovat Trianonskou smlouvu a podobně jako někteří čeští národovci nesnášenlivostí vůči různým menšinám. V nedávných parlamentních volbách získala tato strana přes 20% všech hlasů (více než jeden milión voličů!), stala se nejsilnější stranou tohoto typu v Evropě, což ihned Hájkův Protiproud ironicky komentoval jako další důkaz úpadku současné politiky Evropské unie, doplněný o vizi (doufejme, že spíše zbožné přání), podle níž nejsme daleko od chvíle, kdy se podobně ideologicky vyhraněné strany formující se mezi Jadranem a Baltem spojí a s bruselskými soudruhy pěkně zatočí.

Nedávno dostal Hájek prostor jako jeden z hlavních debatérů v diskusním pořadu České televize Máte slovo, čehož bez jakýchkoli skrupulí využil či spíše zneužil k propagaci svého obskurního internetového média. Mnohem tristnější však bylo jeho ideové souznění se sousedním diskutérem, ruským obchodníkem žijícím v České republice a pocházejícím z Ukrajiny Barabanovem. Oba dva neustále omílali polopravdy šířené především ruskými sdělovacími prostředky o nacionalistech a banderovcích z Majdanu (jistě tam byli, ale nepochybně v naprosté menšině nebo snad jsou všichni, kteří se postavili gaunerovi v prezidentské funkci, byť demokraticky zvolenému, neonacisty a banderovci?). Proti jejich arogantním výpadům nezmohl téměř nic ani jindy pohotový a sebejistý politický matador Miroslav Kalousek. Sám nejspíš musel být z jejich názorů zděšen a zaskočen.

Hájek v zoufalém boji proti eurounijní hydře a dekadenci západní civilizace neváhá vytahovat z rukávu ojedinělé kritické hlasy i z druhé strany Atlantiku. Jeho ideologickým guru v USA je Patrick Buchanan, kdysi neúspěšný kandidát na amerického prezidenta za republikány, nyní politolog a komentátor současných politických a náboženských událostí na různých místech světa. Tento autor Smrti Západu, knihy, v níž vyjadřuje panické obavy, podobně jako Hájek, Bartoš a spol., o budoucnost euroamerické civilizace, si také jako tito čeští pánové na stará kolena nějak oblíbil ruského prezidenta Putina a občas má nutkání se k jeho činům vyjádřit a jistým způsobem jej i hájit.

Hájka, Bartoše a podobně uvažující lidi spíše než skutečná obava o „dekadenci“ nebo „smrt“ Západu (jsou-li vám tyto úvahy povědomé, pak vězte, že to není náhoda, neboť o něco podobného se v širší perspektivě pokoušel již téměř před sto lety Oswald Spengler v Zániku Západu) spojuje neodolatelná touha stát vždy na opačné straně barikády. Hájkovi a jeho Protiproudu nejde o pravdivý popis nebo analýzu událostí na Ukrajině, jeho komentáře jsou naprosto jednostranně zaměřené, není v nich ani stín pochybnosti o jím nebo jimi vyřčených „pravdách“. Jeho cílem je tak jako vždy provokace, narcistní sebeprezentace, skrytá či zjevná snaha šokovat a upoutat pozornost za každou cenu, hledání viníků současné krize v oblíbených konspiračních teoriích, podle nichž za všechno mohou svobodní zednáři, ilumináti, Židé atd. Ale kdoví, třeba Hájkovi křivdím, možná chce jen svými články tento někdejší „hradní šašek“ pobavit ty čtenáře, kteří si jeho Protiproud otevřou.

Při četbě některých protiproudových ohavností si občas říkám: „Kdyby si musel P. Hájek vybrat, zda chce žít v Bruselu nebo v Moskvě, jak by se asi rozhodl? Pokud by žil a pracoval jako novinář v Moskvě, proti komu nebo čemu by vystupoval? Mohl by i tam jednoduše založit něco podobného jako tady a zhrzeně se neustále navážet do jakkoli nedokonalých, přesto stále poměrně seriózních médií?“ Tam by ho jeho bulvarizované roupy patrně hodně rychle přešly a dost možná by si začal alespoň trošičku vážit „bruselského žaláře“.

Těm, kteří chtějí mít hlubší vhled do problematiky nedávných ukrajinských dějin a současných turbulentních událostí v této postsovětské zemi, doporučuji četbu daleko zasvěcenější: Krvavé země od uznávaného historika Timothyho Snydera či alespoň některé jeho články o současné Ukrajině. Protiproud totiž nelze číst jinak než jako myšlenkově jednoduchý a jednostranný politický bulvár adorující báťušku Putina a urputně nesnášející kulturní a společenské milieu, v němž ale pánové Hájek, Bartoš a jim podobní měli a mají nepochybně solidní podmínky k práci a v němž docela slušně žijí a prosperují. Opravdu si myslí, že by se s ruským medvědem za zády cítili volněji a svobodněji?

Autor: Marek Halbich | pondělí 21.4.2014 22:05 | karma článku: 34.65 | přečteno: 10710x


Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Tomas Trojan

Rudé právo nahradil Moravec

Václav Moravec, nikým nevolený "POLITIK", který si do NAŠÍ veřejnoprávní televize zve SVÉ hosty, kteří mluví za JEHO STRANU a za NAŠE peníze.

19.2.2018 v 17:54 | Karma článku: 34.06 | Přečteno: 764 | Diskuse

Jiří Turner

Byl to sjezd nebo superobří slalom ČSSD? A co „děd rozvratitel“ a „ujo našepkávač“?

Můžeme jízlivě a sarkasticky mentorovat proces, kterým tato strana prochází, můžeme spekulovat o chybách jejího minulého vedení, ale měli bychom mít také na paměti, že mluvíme o jediném přijatelném reprezentantu levice.

19.2.2018 v 17:47 | Karma článku: 9.16 | Přečteno: 292 | Diskuse

Jan Dvořák

Trpasličí slalom v Hradci

Přestože v lepších rodinách je dnes stejně dobrým zvykem, jakým bylo kdysi v neděli jít na kázání do kostela, sledovat primáckou Partičku a pak přepnout na Strašení z věže o konci demokracie, mohla zimní olympiáda obyčej narušit.

19.2.2018 v 14:50 | Karma článku: 15.41 | Přečteno: 397 | Diskuse

Jan Bartoň

Nejslabší článek ČSSD – poslanecký klub

Nové vedení ČSSD, i kdyby se chtělo co nejvíce „odstřihnout“ od politiky reprezentované Bohuslavem Sobotkou a Janem Hamáčkem, má největší potíž se svým poslaneckým klubem, v němž jsou Sobotkovi „koně“.

19.2.2018 v 12:53 | Karma článku: 31.02 | Přečteno: 826 | Diskuse

Jiří Čumpelík

Neplatný nacistický cár papíru z Mnichova od Adolfa Hitlera by si Němci měli nechat doma.

Rozjezd nového ministra zahraničí Martina Stropnického v Bulharsku na jednání ministrů zahraničí příliš nepřesvědčil, jako by neměl plný přehled o složitosti problematiky našich historických vztahů.

19.2.2018 v 10:05 | Karma článku: 31.50 | Přečteno: 1299 | Diskuse
Počet článků 2 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5956
sociální a kulturní antropolog, vysokoškolský učitel, průvodce outgoingových zájezdů




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.